Taoistická praxe

Taoistická praxe mluví o pěti aspektech ,,ducha“, velkého ducha ,,shen“. Ten je formou čisté energie, formou čistého vědomí, nemá tvar ani formu. Je spojován se srdcem (prvkem ohně) a přichází z nebes. Tvoří jednu část našeho ,,Já“. Jiná část našeho ,,Já“ přichází přes esenci ,,jing“, zdědíme ji přes DNA, jedná se o ,,osobní Já“. Když se čistá energie smíchá s tímto ,,osobním Já“ dojde k uvědomování si sebe sama. U dětí k tomu dochází při prvním kontaktu s okolním světem.

Taoisté často vytvářeli analogie s hornatou krajinou. Cokoliv je nad vrcholem hory je čistá yangová energie, duch ,,shen“ (jang v jangu). Jak sestupujeme dolů, tato čistá energie se promíchá s jinovou kvalitou, což dává vzniku ducha ,,hun“ (yang v jinu), představující éterický aspekt našeho ducha. Ten se vrací po smrti zpět do nebes, nese tam stopy našeho vědomí.

,,Hun „ náleží  játrům (prvek dřevo). V krajině představuje mraky a vítr pod úrovní vrcholků hor. Nikdy nejsou tyto krajiny znázorňovány s mraky na vrcholcích hor. Toto vyjádření počasí je spojeno s náladou, někdy jsou mraky jindy jasno. Toto přirovnání odpovídá emocím spojeným s játry a žlučníkem, zejména hněvem.  ,,Hun“ představuje svět duševna, tvořivost, je jí vlastní neustálý pohyb (přicházení a odcházení), hledání a objevování. Projevuje se naší schopností plánovat, mít sny, vize, mít inspiraci, tvůrčí myšlení, projevuje se schopností mít vztahy. ,,Hun“ je také spojován s postavou šamana, vydáváním se na vnitřní cestu, s rozšiřováním vědomí. V těchto případech pracujeme s aspekty ducha ,,hun“.

Jak sestupujeme z hory dále dolů přicházíme k zemi, k duchu ,,Yi“(jin v jinu). ,,Yi“ náleží slezině a žaludku (prvek země). Projevuje se schopností uskutečňovat jednotlivé kroky, činy, které umožní plány ducha ,,hun“ naplnit. Jsme v oblasti hmoty, identity vlastního ,,Já“.

Když postupujeme níže, dostáváme se pod zem, do říše ducha ,,Po“(jin v jangu). ,,Po“ náleží plicím (prvek kov). Představuje  tělesnou duši. Jde o aspekt ducha, který umírá společně s námi, vrací se po naší smrti zpět do země. ,,Po“ umožňuje uvědomování si vlastního těla, jde o ty pocity a vjemy, které jsou vyvolané fungováním našeho těla (dýchání, peristaltika apod.). ,,Po“ představuje naše nahlížení na život, jde o fyzickou reakci vyvolanou našimi emocemi. Každá emoce vyvolá fyzickou reakci, vždy jde o formu buď ,,otevření „ se  nebo ,sevření“ se. To znamená, že jsme neustále mezi extrémním Yangem  = otevřením se a extrémním Yinem = sevřením se. Každá myšlenka je zdrojem emoce, každá emoce vyvolává v těle nějakou reakci. Základem taoistické myšlenky je, že pokud prožíváme své vlastní tao (cestu), budeme méně závislí na svých emočních reakcích a budeme žít déle. Emoce, která vyvolá v našem těle nějakou reakci ovládne naše tělo a tím směřuje naše tělo k nemoci. Pod silným emočním vlivem nemusíme být ani schopni vstát z postele, v těle vzniká chaos.

Proto je důležitá vůle, představovaná duchem ,,Zhi“ (jin v jinu). ,,Zhi“ náleží ledvinám (prvek voda). Nachází se v krajině nejníže. Představuje ducha určení (je podstatou DNA),  cílevědomost, vůli. Jejím hlavním úkolem je moudře hospodařit s  s  esencí, kterou uschovává a poskytuje všem orgánům. Aby toto dobře fungovalo, je nezbytná moudrost. S tím přichází schopnost dovršení svých cílů, pocit bezpečí a něhy.

Proto je nutné posilovat vůli. V taoistické tradici existuje pojem ,,patologická vůle“, ve smyslu připoutanosti. Připoutanost patří k elementu vody a představuje smrt a semínko nového života současně. To znamená, pokud jsme patologickou vůlí připoutáni k čemukoliv, ničí nás to, jsme posedlí tím, že si to chceme zachovat. Avšak dle taoistické tradice vždy, když trpíme patologickou vůlí, připoutaností, máme možnost navštívit mystickou ženu (původní jin, čistá jin). Jde o bohyni náležející k ledvinám. Když navštívíme mystickou ženu, máme možnost přeměnit připoutanost, patologickou vůli na moudrost, tj. zbavit se připoutanosti a společně s poučením se z dané situace směřovat k moudrosti.

Cesta moudrosti je zpět nahoru k srdci, k duchu ,,shen“, k vrcholku hor. Když je srdce naplněno soucitem, pochopíme moudrost. Kruh je uzavřen.

Mirčevská Dalimila