Každá bytost je plná pocitu viny, aniž by si toto sama úplně uvědomovala. Tento pocit viny pak nutí člověka buď k tomu, že sám sebe trestá (tj. je zde pocit hněvu na sebe, nenávisti sebe sama) nebo se pasuje do role záchranáře ostatních (do role oběti, tj. opět je zde skrytý hněv na sebe sama s potřebou vše odčinit).
Pokud se trestáme, jdeme vstříc procesům, které zvyšují naše utrpení, což vede ke ztrátě sebeúcty a tím potažmo k ještě většímu pocitu viny, jedná se o začarovaný kruh. Pokud zachraňujeme vynakládáme stále větší úsilí pomoci druhým, z této pozice záchranáře však nikdy nenajdeme uspokojení, pouze se dostavuje pocit napětí, následně pocit, že již nezvládáme a nakonec přichází vyčerpání .
Strach předurčuje život negativně v mnohých ohledech, byť je někdy neuvědomován nebo nerozpoznán, hatí příležitosti k životnímu naplnění, porozumění a souladu. Pokud si na trvalou přítomnost strachu zvykneme, pak žijeme v dojmu, že je neodstranitelnou součástí naší bytosti. Netušíme, že jde o patologický proces, který dokáže poškodit i zničit zdraví. Když prožíváme strach máme tendence se tomuto pocitu vyhnout. Toho chceme dosáhnout buď útěkem z daných situací nebo stažením se do sebe, zablokováním se a uzavřením se v určitém systému.
Pocit trestání se z pocitu viny a uzavření se z pocitu strachu vytváří v organismu podmínky pro onemocnění, jejichž základem je stagnace ZHIYU, stísnění, zablokování a zauzlení se. Může jít například o nádorová onemocnění. V případě záchranáře a pozice útěku jde o napětí a rychlost, které mohou být základem vzniku například kardiovaskulárních onemocnění.
Vzhledem k tomu, že výše uvedené obranné mechanizmy nevedou ke spokojenosti a vnitřnímu klidu, naopak se prožitek viny a strachu stupňuje, vede vše nakonec k hlubokému zármutku a ublíženosti. Následkem zármutku, ublíženosti, viny a strachu je pak hněv, ať již v podobě projevené nebo skryté (v podobě přímé agrese, sebedestrukce, stažení se do sebe, pasivní agrese, viktimizace).
Hněv vede buď k:
Hněv je pokusem uchránit se před zármutkem, pocitem ublíženosti, pocitem viny a strachu. Vede však jen k emočnímu strádání a tím k nemocem. Nemoc nám slouží buď k vyhnutí se nepříjemnému, bolestivému emočnímu strádání, nebo k emocionálnímu vydírání ostatních.
Snahou změnit ostatní a útokem na sebe sama však nevyléčíme hněv ve svém nitru. Jedinou cestou je změnit sám sebe. Podmínkou je si svůj hněv přiznat. Pokud jej popíráme, býváme slepí vůči jeho účinkům, a to i tehdy, když útočíme, takto nás bude nadále ovlivňovat. Jestliže svůj hněv rozpoznáme, smíříme se s ním a pak se od něj oprostíme, umožní nám to transformovat jeho účinky.
Pocity viny, strachu, zármutku, ublíženosti a potažmo hněvu vedou ke ztrátě sebeúcty, cítíme se poraženi, zklamaní, zahořklí. Dochází tak ke zranění na naší duši a srdci. Není náhodou, že bolest při emočním strádání a emoční bolesti cítíme, v místě, kde bezděčně ukážeme prstem při vyslovení slova ,,Já“, tj. u srdce.
Jak říká staré přísloví: ,,Ve zdravém těle zdravý duch“. Já bych dodala: ,,V jakém stavu je duše, v takovém stavu je tělo“.
Tradiční čínská medicína mluví o SAN BAO ,, třech pokladech“ nebo ,, třech drahocennostech“ lidského života, které jsou SHEN (představuje vědomí, psychiku a ducha), Qi (představuje energii a vitalitu) a JING (představuje esenci života). Tělo (JING a QI) a duch (SHEN) se vzájemné ovlivňují, protože jsou vzájemně propojeni. Zesláblé tělo oslabuje ducha a naopak. Zdraví člověka závisí na hojnosti esence, vitality a duševní energie. Pokud jsou JING, QI a SHEN v harmonii a naplněné (hojné), pak i tělo je silné, emocionální život je pod kontrolou a člověk je zdravý tělesně i duševně. Individuální život člověka pak může být dlouhý a šťastný. Zdraví tedy představuje celistvost, jednotu ducha, mysli, těla a jejich jednotu s energiemi vesmíru.
SHEN – duch je naše vědomí, které nám umožňuje vnímat naše emoce. Rozeznáváme dvě úrovně vědomí ( SHEN):
Člověk má v sobě obě kvality vědomí, narozením se původně jednotné vědomí rozdvojí, kosmické vědomí stoupne do hlavy, kde zůstává utajené, neprojevené po celý život, zatímco ,,poznávající duch“ (shen) se usídlí v srdci a řídí ostatní složky psychiky.
Ostatní složky psychiky jsou v dalších orgánech zastoupeny takto:
k játrům přísluší jangová duše HUN (éterická duše), představující tvořivost
k plicím přísluší yinová duše PO, představující tělesnou duši, kvalitu každodenní regenerace, tj. životní styl
k slezině přísluší duše Yi, představující střed, ego
k ledvinám přísluší duše ZHI, představující ducha určení (je podstatou DNA), představuje cílevědomost, vůli
Podle teorie pěti prvků každému plnému orgánu ,,cang“ přísluší určitá emoce, takže jednou z funkcí každého z orgánů je podílení se na vytváření psychického a emočního života. Duch shen sídlící v srdci řídí jednotlivé složky psychiky, tj. řídí náš emoční život, je trvale spojen s našimi mentálními a emočními stavy a umožňuje nám uvědomění si sebe jako lidské bytosti. Jakákoliv zranění naší duše představují poruchu řídící funkce duše shen a tím i nevyrovnaný emoční život směřující k nemocem.
Přehled emocí dle příslušnosti k orgánu ,, cang“:
| Orgán | Pozitivní emoce | Negativní emoce |
| XIN (srdce) | štěstí | excitace, vzrušení |
| PI (slezina) | spokojenost | obavy |
| FEI (plíce) | optimismus | smutek, žal, útlak, tíseň |
| SHEN (ledviny) | bezpečí | strach, úlek |
| GAN (játra) | nadšení | vztek |
Například, když nás přepadne vztek, jsou za to zodpovědná játra, ale uvědomění si této skutečnosti má na starosti shen srdce, který pak tento stav řídí.
